Jednou ze zcela zásadních otázek mé cesty je otázka "Kdo jsem". Odpověď by pak mohla být pěkně shrnutá v tomto "O mě". Tak jednoduché to ale v mém životě nebylo. Vlastně teprve s prvním seminářem Cesty Brandon Bays jsem začal chápat, kdo nebo co vůbec nejsem a hledat své skutečné já. Ve svých zhruba čtyřiceti letech jsem tedy nastoupil na cestu sebepoznání, cestu překvapivou, často bolestnou, ale nakonec vždy krásnou.
Už nějakou dobu před prvním seminářem jsem začal chápat, že vlastně vůbec netuším, kdo jsem, kam jdu a co chci. Viděl jsem čím dál jasněji, že tento pocit ztracenosti koření někde v pubertě nebo spíše ještě před ní.
Oči mi hodně pomohly otevřít mé děti (první se narodilo v roce 2015), protože mi jako rodičovi začaly nastavovat jasné a neúprosné zrcadlo toho, jaký jsem, se všemi slabostmi, zmatky a bolestmi, které jsem si v životě nasbíral.
V té době jsem byl šťastně ženatý (a stále jsem), už poměrně zkušený tzv. samostatně výdělečně činný. V pracovním životě jsem si vyzkoušel ledacos, třeba realitního makléře, instruktora teambuildingových akcí (Adventura teambuilding, vzpomínám v dobrém :-)), instruktor v lanovém centru, na raftech i na skalách, seřizovače, parťáka i dělníka v třísměnném provoze v továrně na autodíly (zase v tak dobrém nevzpomínám :-)), dělníka v malé rodinné firmě, prodejce piva a párků v létě na stánku a řadu různých brigád.Ale nikdy nikde jsem se nenaučil a ani mi nikdo nenabídnul pomoc s pochopením toho, kdo jsem.
Vlastně se staly dvě důležité věci, maminka mě a mého mladšího brášku ještě před vstupem do puberty vzala s sebou na cyklus seminářů, které se jmenovaly Zlatá mysl. Tam a díky knihám třeba Luise L Hay a Dala Carnegieho jsme s úžasem zjišťovali, že je důležité mít rádi sami sebe a, bylo to tehdy populární, myslet pozitivně :-). Ale byl to jen takový pohled do jiného světa, jiskra světla, něco jsme si tam vzali, ale nakonec šel život dál běžným způsobem. I když dnes dobře vím, jak nám tato práce pomohla, nevyřešil se můj život.
Dalším milníkem na mé cestě byla pěší pouť do Santiaga de Compostella v mých zhruba třiceti letech. Tam, sám v cizí zemi, jsem znovu našel ty jiskry světla, které ke mě začaly mluvit hned, když jsem jim dal prostor. A hovořily o tom, jak marný je život ve strachu, v závodě o přežití, snaze o přizpůsobení se představám ostatních. Ta cesta trvala skoro dva měsíce a postupně se měnila ve zpěv o svobodě a lásce.
Ale pak jsem se vrátil zpět do svého života. Vzal jsem si s sebou nějaká ta světélka, nezapomněl jsem úplně, změnil jsem život, hodně jsem se posunul. Ale vykročit od přežívání ke svobodě jsem ještě nedokázal. Snad jsem ani nevěděl, že to jde. A když se mi narodily děti, začaly mi připomínat, že jsem už skoro úplně zapomněl na zpěv, svobodu, na ta světélka uvnitř. A i když jsem vedl spokojený život, uvnitř jsem nebyl šťastný, něco, něco velikého a důležitého mi chybělo.
A tady potkávám Cestu a na té Cestě sám sebe. Od prvního semináře jsem najednou věděl, co chci. Převratná změna po čtyřiceti letech života..... A postupně jsem začal zjišťovat kdo jsem. Tedy nejdřív možná spíš kdo nebo co nejsem. Ani já ani nikdo jiný. Ve skutečnosti nejsme naučené role, nejsme naplňovatelé něčích očekávání, nejsme bolestí ať fyzickou nebo tou vnitřní, nejsme špatní rodiče, děti, zaměstnanci, obyvatelé.... V průběhu svého života jsme nasbírali různé představy a přesvědčení o tom, kdo jsme, někdy lepší a někdy horší, ujistili jsme se možná mnohokrát o tom, že jinak, lépe to neumíme. Ale to vše jsou jen slupky, vrstvy, obranné valy, do kterých jsme zavřeli svá pravá já. Hluboko uvnitř jsme všichni svobodné bytosti s úžasným potenciálem a je naším úkolem v tomto životě ten potenciál objevit a naplnit. Možná bych tento krátký text mohl nazvat spíše "O nás" než "O mě", protože jsme v tom společně a každý z nás se může vydat na cestu, svatou pouť svým životem za naplněním, láskou a harmonií. Proto jsem se rozhodl učit se a studovat Cestu a nabízet ji dále lidem, kteří také touží vykročit.
Základem mojí práce je rozhovor, který jde až hluboko k podstatě toho, kým jsme a co vlastně máme tady na Zemi vytvořit. Když je třeba, využiji nástroje metody Cesta (více zde), vedené meditace, pozvu na tematický online večer či intenzivní živé setkání v kruhu několika dalších úžasných lidských bytostí, které touží opravdu a plně žít svůj život.