Co ve vás vyvolává tento obrázek? Jaké emoce a pocity máte? A jak to souvisí s názvem článku?
Nebudu tu psát o tom, co je a není koučování. Raději sdílím své zkušenosti. Jaká síla se ve skutečnosti ukrývá ve zdánlivě obyčejném hovoru, jaké bohatství, jaké možnosti. Skrze hluboký a soustředěný (což není to samé jako nudný) rozhovor se dostáváme k hluboce lidským prožitkům. Tyto prožitky jsou naprosto nutné proto, aby měl náš život smyls, byl radostný a naplněný. A přitom jsou v současném světě nedostatkové.
Prožitek číslo jedna je spojení. Opravdové spojení nejen skrze sdílení myšlenek. Pro mě osobně je nejdůležitější spojení skrze srdce. Já utiším svou mysl, otevřu srdce, naladím se plně na člověka, který sedí naproti mě a ptám se a poslouchám. Nabízím tak nádherný prostor, pozvání pro to, co je v nás tak často ukryté a přitom je to to nejdůležitější, co máme. Svou vnitřní moudrost a sílu. Protože ve skutečnosti máme všechny důležité odpovědi už uvnitř sebe.
Prožitek číslo dva je zrcadlení. Tím že se naladím na přítomný okamžik a toho, kdo je přítomný se mnou, vnímám a zároveň ukazuji, co je ukryto uvnitř něj. Jako (kouzelné) zrcadlo láskyplně, ale pravdivě, nabízím koučovanému partnerovi nové vidění sebe sama. Slovy, pohledem, emocemi, řečí těla, mlčením.......
Prožitek číslo tři je otevřené vnímání a přijetí bez posuzování, poměřování, schvalování či neschvalování. Jak často si dovolíte plně vyjádřit sami sebe, bez obav z výsměchu, nepřijetí, nepochopení? Při koučování se mnou můžete. Zvu vás k tomu, vyzývám, vytvářím bezpečný a otevřený prostor.
Prožitek číslo čtyři je zážitek vzájemného propojení a přitom využití toho, že každý jeden z nás je unikátní, každý z nás má vlastní sadu darů, talentů i bolestí a pochybností. Když si spolu sednou dva rozdílní lidé a spojí se na hluboké úrovni, otevírají si úplně nové, často dosud naprosto netušené možnosti. Proto ten obrázek, pro mě je to symbol setkání dvou rozdílných světů, ve kterém je přitom takové bohatství a krása.
Prožitek číslo pět je uvědomění si, že to my sami jsme ti, kteří si vytvářejí svůj život. Doslova a do písmene jsme my sami tvůrci. Když si toto při koučování uvědomíme, můžeme rovnou, v ten přítomný okamžik, začít tvořit svůj život nově. Tak jak ho chceme.
Těmito odstavci jsem vytáhl jenom to, co mi zrovna přijde důležité. Bylo by toho mnohem víc nebo by se to také dalo seřadit úplně jinak. Proto sem přidám krátký příklad z praxe. Jak to tedy vypadá v reálu? Pokaždé jinak :-).
Povídal jsem si tou dobou už možná 30 minut s mladou, krásnou a úspěšnou ženou, říkejme jí pro teď Jana, o tom, co ji trápí a drží zpátky. Bylo toho mnohem víc, než by lidé podle vnějšího zdání čekali. Mluvili jsme také o tom, co by chtěla místo toho. V jednu chvíli jsem jí poskytl možnost se na svůj současný život podívat z perspektivy svého budoucího já za tři roky. Z pohledu šťastného a úspěšného já. Nejdříve jako své budoucí já vyprávěla o tom, jaký život vede a co proto za ty tři roky udělala. Potom jsem se jí zeptal, co by jí mohlo zabránit takový krásný život opravdu žít. Chvíli se jen dívala do svého nitra. Chvíle ticha jsou často ty nejdůležitější. A pak, v rozechvění, plná emocí a se slzami v očích řekla: "Jedině já sama".
Toto je síla prozření. Nejde o to, že to člověk v hlavě ví, naše hlava toho ví spoustu. Jde o sílu prožitku, ve kterém se skutečně otevírá skrze srdce a tělo naše vnitřní síla a moudrost. Člověk v tu chvíli ví, že mluví z pozice své vnitřní pravdy. To je zážitek, který lze jedině prožít a který dobře zná a chápe každý, kdo ho už zažil. Toto je pro mě princip hlubokého koučování. A funguje to? Zatraceně funguje :-).